family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802

subfamily LAMIINAE Latreille, 1825

tribe Dorcadionini Swainson, 1840

genus Dorcadion Dalman, 1817

 

 

Dorcadion aethiops aethiops (Scopoli, 1763)

subgenus Carinatodorcadion Breuning, 1943

aaa SK.jpgaab SK.JPGaac SK.jpgaba SK.JPGabb SK.jpgabc SK.jpgabd SK.jpg

Bionomie. Polostepní teplé lokality, pastviny, zahrady, vinice. Teppner (1968/69) nalezl v IV. v písčitojílovité půdě volně mezi kořínky v hloubce 5 – 15 cm polodospělé larvy. Vylíhlá imága byla v kukelních komůrkách - rourkovitě  formovaných jeskyňkách vytvořených z půdy, 5 – 10 cm hluboko. V okolí rostlo Agropyron repens a Bromus arvensis. Vývoj larev dvouletý. - Imága se vyskytují od IV. do VI., maximum počátkem V., podle Roubala ještě v VII.

 

Dorcadion fulvum fulvum (Scopoli, 1763)

subgenus Carinatodorcadion Breuning, 1943

 

aaa SK.jpgaac SK.jpgaad SK.jpgaae SK.jpgaai A.jpgaaj A.jpgaak A.jpgaal A.jpgaba SK.jpgabc SK.jpgabe A.JPGabf SK.jpgabg A.jpgabh A.jpgabi SK.JPG

Bionomie. Na Moravě a Slovensku jsem sbíral tento druh především na loukách s dostatečnou vlhkostí nebo na zelených pastvinách, pak často velmi hojně. Na sušších lokalitách, vinicích, polích apod jen jednotlivě. - Imága od IV. do VI., maximum V. Za slunečného počasí pobíhají po půdě a je možné je spatřit zejména na cestách a pěšinách.

 

 

Dorcadion cervae Frivaldszky, 1892

subgenus Carinatodorcadion Breuning, 1943

aaa HU.jpgaab HU.jpgaac HU.jpgaad HU.jpgaba HU.jpgabb HU.JPGabc HU.jpg

Bionomie. Sbíral jsem na Apajpusztě v Mafarsku na lokalitě spíše polostepního charakteru, na pastvině s řídkým travním porostem a písčitou půdou. Imága byla především ve vyhloubených strouhách. Od IV. do V.

 

 

Dorcadion pedestre pedestre (Poda, 1761) 

subgenus Cribridorcadion Pic, 1901

               

aaa SK.jpgaab SK.jpgaac SK.jpgaaf SK.JPGaba SK.jpgabb SK.jpgabc SK.jpgabd SK.jpgabe SK.jpgabh SK.jpg

Bionomie. Polostepní a stepní lokality, pastviny, neobhospodařované půdy, zahrady atd., nížiny a předhůří. Nejčastěji k nalezení na cestách, pěšinách, okrajích polí apod. – Imága se vyskytují od IV. do VI., nejčastěji v V.

 

 

Dorcadion scopolii (Herbst, 1784)

subgenus Cribridorcadion Pic, 1901

 

aaa SK.JPGaab SK.JPGaac SK.JPGaba SK.JPGabb SK.JPGabc SK.jpgabd SK.JPG

Bionomie. Teplé, především stepní lokality, polostepi, neobhospodařované plochy. Imága za slunečného počasí lezou po zemi, často jsou zalezlá v trsech nízké trávy. Konec IV. – V.

 

 

Dorcadion decipiens (Germar, 1824)

subgenus Cribridorcadion Pic, 1901

 

1 EAA_7048ab.jpg2 EAA_7046ab.jpg3 EAA_7045abcd.jpg4 EAA_7048a.jpg5 EAA_7042.JPG6 EAA_7046.JPG7 EAA_7045.JPG8 c.jpg

Bionomie. V Maďarsku na teplých polostepních a stepních místech a písčitohlinitých půdách. - Imága IV. – V.

 

 

Dorcadion holosericeum holosericeum Krynicki, 1832

subgenus Cribridorcadion Pic, 1901

                          

Bionomie. Podle publikace Burakowski, Mroczkowski a Stefanska (1989) se tento druh vyskytuje na stepních, lesostepních i lesních lokalitách, na černozemi i půdách písčitých a vápenatých. Půda může být kryta nízkými rostlinami, stromy i keři. - Imága se vyskytují od poloviny V. do VII. na osluněných místech, mezích, úhorech, příkopech apod.

Dorcadion holosericeum Krynicky, 1832 jsem uvedl od Devína (Sláma, 1998). Byl to můj omyl, který je nutné opravit. Heyrovský tento druh uvedl z Divína zřejmě od Filakova.

 

 

Některé druhy mimo území  CZ a SK

Uvádím jen několik druhů vyskytujících se mimo území Česka a Slovenska, ke kterým mám určitý vztah. Tento bývalý rod je dnes rozdělený na několik rodů a podrodů. Obsahuje nejvíce druhů z Cerambycidů, jejichž determinace je složitá a názory mnoha autorů se velmi liší. Geografická variabilita je obrovská, způsobená hlavně tím, že jde o nelétající druhy, vázané pohybem na menší území. Od některých byly popsány hodně odlišné subspecie, např. od Iberodorcadion fuliginator. Od mnohých ne, i když jsou odlišnosti více nebo méně zřetelně viditelné. Typickým příkladem jsou níže uvedené druhy Dorcadion lugubre a majoripenne. Oba druhy se i na poměrně nedaleko vzdálených lokalitách postupně odlišují, takže kusy z okrajových míst výskytu mohou činit dojem odlišných druhů.

 

Dorcadion hybridum Ganglbauer, 1884

subgenus Carinatodorcadion Breuning, 1943

1EAA_7039.JPG2EAA_7039A.jpg 3EAA_7040.JPG  4EAA_7035.JPG   5EAA_7035A.jpg

 

Dorcadion ingae Peks, 1993

subgenus Carinatodorcadion Breuning, 1943

1EAA_7123.JPG  3EAA_7121.JPG  2EAA_7123a.jpg

Asi největší evropský druh Dorcadion, poměrně pozdě objevený.

 

Dorcadion equestre (Laxmann, 1770)

subgenus Cribridorcadion Pic, 1901

1EAA_6608.JPG EAA_6607.JPG

 

Dorcadion obenbergeri  Heyrovský, 1940

subgenus Cribridorcadion Pic, 1901

b.jpg  EAA_7114.JPG EAA_7114a.jpg

Nejkrásnější druh rodu Dorcadion, který jsem sbíral. Dodnes vidím prvý kus sedící na trávě, nádherně osvícený sluníčkem.

 

Dorcadion heyrovskýi  Breuning, 1943

subgenus Cribridorcadion Pic, 1901

EAA_6617.JPG

Dorcadion wewalkai Breuning, 1974

subgenus Cribridorcadion Pic, 1901

    EAA_6575.JPG EAA_6575a.jpg

Od tohotoc druhu jsem náhodně našel jeden kus. Po delším bezúspěšném hledání jsem zjistil, že na téže lokalitě je velmi hojný a problém byl jen v tom, že žije skrytě. Od žádného jiného druhu Dorcadion jsem celkově nenašel tolik kusů, jako od tohoto a to jen cca za 30 minut.

 

Dorcadion veluchense Pic, 1903

subgenus Cribridorcadion Pic, 1901

         

Foto Steiner

 

                                                                          

Dorcadion  n.sp. ? (n.ssp.?)

subgenus Cribridorcadion Pic, 1901

             

Foto Sláma 1-2, Steiner 3-4

Barevně nepovedené fotky. Tento druh jsem sbíral nedaleko Greveny (4 ex.), ale na stejné lokalitě se mi později již žádný další kus nepodařilo najít. Je podobný Dorcadion veluchense Pic, ale je tam řada odlišností, mimo jiné pásky jsou výrazně bílé. Když jsem zaslal dva kusy do ciziny k popisu, tak mi bylo sděleno, že se zásilka ztratila.

 

 

Dorcadion lugubre Kraatz, 1873¨

subgenus Cribridorcadion Pic, 1901

1EAA_6615A.jpg2EAA_6615AB.jpg3EAA_6613.JPG4EAA_6612.JPG

Variabilní druh, stejně jako následující. Sbíral jsem mnoho kusů obou druhů na různých lokalitách zejména v Řecku. Podle vzdálenosti lokalit se porovnávané kusy více nebo méně liší.

 

Dorcadion aethiops majoripenne Pic, 1926

subgenus Carinatodorcadion Breuning, 1943

EAA_6610.JPG   EAA_6611.JPG

 

genus Iberodorcadion Breuning, 1943

 

Iberodorcadion fuliginator (Linnaeus, 1758) 

subgenus Iberodorcadion Breuning, 1943

 

  1EAA_7092.JPG  2EAA_7092a.jpg  3EAA_7096.JPG

Iberodorcadion fuliginator monticola (Mulsant, 1853)

1EAA_7103.JPG   2EAA_7102a.jpg  EAA_7101.JPG

Iberodorcadion fuliginator loarrense Berger, 1997

EAA_7097.JPGEAA_7099.JPGEAA_7100.JPG

Iberodorcadion fuliginator pyrenaeum (Germar, 1839)

  1EAA_7106.JPG   2EAA_7112.JPG